Mladý vysoký muž stojí ve frontě. Stydí se. Myslí si, že do té fronty na zašlé smradlavé poště nepatří. A tak kouká na mobil a dělá, jako by tam nebyl. Něco jako fronta je pro staré lidi.
V tom přijde ten druhý, s holí. Pro něj každá fronta končí právě tam, kde rozezná aspoň nepatrný vzorec narušení těsné linie lidí. Nevědomky si loktem jemně před mladíkem udělá místo a pak se tváří senilněji, než by musel. 50 let života stání ve frontách zúročeno. Kurz přežití za socialismu poráží mobilní apatii.
Mladý muž cítí, jak se mu hlava nalévá krví, ale co může dělat. Na boj o své místo je moc nad věcí a pohled do očí, který by dal příležitost aspoň pro káravý pohled, ten starší mladšímu rozhodně nenabídne. Stání ve frontách je tak pořád v nás, ať si ho uvědomujeme nebo ne. Zatímco někde je sportem, u nás je životní strategií, cestou, jak prožít svůj život. A tak stojíme frontu na omezené příležitosti. Fronta je červená dioda v našem mozku, automatismus, který aktivuje naučené chování.
Češi jsou naučení, že příležitost je krátká. Stoupnou si do fronty, dokud banány jsou. Když fyzická fronta zmizela, naučili jsme se vytvářet nové imaginární fronty, a tak se v Česku více než jinde ujaly akce. Kdesi ve vnitru vlastně nepotřebujeme slevu jako takovou. Nezajímají nás trvale nízké ceny. Chceme akci. Akce se od slevy liší prací s časem, svou dočasností. Nechceme zboží ve slevě, ale zboží v akci. Potřebujeme pocítit, že by nám utekla příležitost. Potřebujeme vědět, že přivezli banány. Sleva, která tu bude i zítra, je jako kompot, který nikdo nechce, a tak s ním zelinářka vyzdobila prodejnu obskurními pyramidovými útvary z konzerv až po strop.
Podobné puzení plní Čechům byty haraburdím. S pocitem, že s vyhozením věci jednou promeškají i příležitost smyslu její existence, se obklopují nesmysly. Své ví i obchodníci. Některým stačilo frontu na slevu změnit ve frontu na životní styl. Příští týden už nebude řecký týden, a tak rychle do Lidlu. E-shopy nám ukazují čistě vymyšlené číslo, kolik lidí stojí online ve frontě před námi na prohlížené zboží, a pak nám dovolí si stoupnout do fronty 2.0 s vyvolávacím systémem. Slevová akce je fronta naležato a je úplně jedno, jestli je sleva skutečná. Je tak skutečná, jako je Black Friday v úterý. Ale tak naléhavá, jak mizející podpultové banány.
Autor fotografie: Karel Cudlín