"Mass customization" je pojem, o kterém teď často slyšíme. Já si pod tím pojmem většinou představím spíš konkrétní příklady, než nějakou obecnou definici.
Vezměte si třeba Lego. Vyrábějí miliony kostiček denně a je to skoro logistický zázrak, že nejen dovedou dostat na regály správné krabice se správným počtem správných součástek, ale dokonce dokáží vyrobit a poslat vám váš vlastní model i s návodem – tj. model, který jste si s pomocí editoru sestavili na počítači. A co je ještě lepší, stejnou krabici si pak může objednat kdokoli další a vy dostanete malou odměnu. Tenhle příklad je z The Long Tail od Andersona a podle mě docela vystihuje podstatu "mass customization".
Mým nejoblíbenějším projektem je ale Threadless.com. Threadless je je společnost, která vyrábí a prodává designová trička. Ale dělá to trošku jinak než klasická módní značka. Místo, aby vybrali jednoho designéra s velkým jménem, zvou nás všechny, abychom jim poslali svoje návrhy. Má to jeden háček, návrhy jsou vystaveny nelítostnému hlasování a drsným sítem projde týdně asi 6 ze 700 triček. Ty se pak natisknou, prodají a designér-amatér dostane $2000.
Člověka to nutí k tomu, aby zapojil fantazii a přemýšlel, jak bude tenhle trend pokračovat. Tak například Zara má ve Španělsku víceméně automatizované továrny, proto můžou vyrábět v malých sériích velké množství různých střihů. A tak se třeba jednou dočkáme od Zary (nebo někoho jiného) podobné služby jako dělá threadless – nebude se měnit jen obrázek na tričku, ale i tričko samotné. Nebo si budeme moct vybrat prefabrikovaný domek podle návrhu čínského úředníka, který má obrovský zápal pro svůj koníček – architekturu.